O inscenaci
Collegium Vocale 1704
Orchestr Státní opery
Balet Opery Národního divadla

Komedii o šeredné nymfě, která si nechá namluvit, že ji miluje sám nejvyšší bůh Jupiter, si v roce 1745 vybral spolu se dvěma jinými operami francouzský panovník Ludvík XV. k oslavám sňatku svého syna se španělskou infantkou Marií Teresou, o níž se proslýchá, že prý příliš krásy nepobrala. O tom, zda měla být volba Rameauovy Platée záměrně jakýmsi poťouchlým žertem budoucího infantčina tchána, se můžeme jen dohadovat. Pokud tomu tak bylo, pak byla králova dramaturgická volba skutečně trefná (a značně nekorektní) i z jiných důvodů. Rameauova Platée si totiž nedělá legraci jen z jedné víly-ošklivky, nýbrž také ze samotné „posvátné“ společenské instituce: z chorobně žárlivých manželek a ovšem i z bázlivých, a proto velmi vynalézavých manželů, jimž se nejrůznější partnerské trable nevyhýbají, ani když jsou sami olympskými
bohy…

Režisérská dvojice SKUTR, která stojí za naší inscenací, se inspirovala jednak zmíněnou okolností, že se světová premiéra Rameauovy Platée odehrála na svatbě, ale také alegorickým prologem k této opeře, v němž se z vína zrodí Komedie…

Přijďte se tedy podívat, co všechno se může na jedné „barokní“ svatbě stát.

O inscenaci
Collegium Vocale 1704
Orchestr Státní opery
Balet Opery Národního divadla

Komedii o šeredné nymfě, která si nechá namluvit, že ji miluje sám nejvyšší bůh Jupiter, si v roce 1745 vybral spolu se dvěma jinými operami francouzský panovník Ludvík XV. k oslavám sňatku svého syna se španělskou infantkou Marií Teresou, o níž se proslýchá, že prý příliš krásy nepobrala. O tom, zda měla být volba Rameauovy Platée záměrně jakýmsi poťouchlým žertem budoucího infantčina tchána, se můžeme jen dohadovat. Pokud tomu tak bylo, pak byla králova dramaturgická volba skutečně trefná (a značně nekorektní) i z jiných důvodů. Rameauova Platée si totiž nedělá legraci jen z jedné víly-ošklivky, nýbrž také ze samotné „posvátné“ společenské instituce: z chorobně žárlivých manželek a ovšem i z bázlivých, a proto velmi vynalézavých manželů, jimž se nejrůznější partnerské trable nevyhýbají, ani když jsou sami olympskými
bohy…

Režisérská dvojice SKUTR, která stojí za naší inscenací, se inspirovala jednak zmíněnou okolností, že se světová premiéra Rameauovy Platée odehrála na svatbě, ale také alegorickým prologem k této opeře, v němž se z vína zrodí Komedie…

Přijďte se tedy podívat, co všechno se může na jedné „barokní“ svatbě stát.

O inscenaci
Collegium Vocale 1704
Orchestr Státní opery
Balet Opery Národního divadla

Komedii o šeredné nymfě, která si nechá namluvit, že ji miluje sám nejvyšší bůh Jupiter, si v roce 1745 vybral spolu se dvěma jinými operami francouzský panovník Ludvík XV. k oslavám sňatku svého syna se španělskou infantkou Marií Teresou, o níž se proslýchá, že prý příliš krásy nepobrala. O tom, zda měla být volba Rameauovy Platée záměrně jakýmsi poťouchlým žertem budoucího infantčina tchána, se můžeme jen dohadovat. Pokud tomu tak bylo, pak byla králova dramaturgická volba skutečně trefná (a značně nekorektní) i z jiných důvodů. Rameauova Platée si totiž nedělá legraci jen z jedné víly-ošklivky, nýbrž také ze samotné „posvátné“ společenské instituce: z chorobně žárlivých manželek a ovšem i z bázlivých, a proto velmi vynalézavých manželů, jimž se nejrůznější partnerské trable nevyhýbají, ani když jsou sami olympskými
bohy…

Režisérská dvojice SKUTR, která stojí za naší inscenací, se inspirovala jednak zmíněnou okolností, že se světová premiéra Rameauovy Platée odehrála na svatbě, ale také alegorickým prologem k této opeře, v němž se z vína zrodí Komedie…

Přijďte se tedy podívat, co všechno se může na jedné „barokní“ svatbě stát.

O inscenaci
Collegium Vocale 1704
Orchestr Státní opery
Balet Opery Národního divadla

Komedii o šeredné nymfě, která si nechá namluvit, že ji miluje sám nejvyšší bůh Jupiter, si v roce 1745 vybral spolu se dvěma jinými operami francouzský panovník Ludvík XV. k oslavám sňatku svého syna se španělskou infantkou Marií Teresou, o níž se proslýchá, že prý příliš krásy nepobrala. O tom, zda měla být volba Rameauovy Platée záměrně jakýmsi poťouchlým žertem budoucího infantčina tchána, se můžeme jen dohadovat. Pokud tomu tak bylo, pak byla králova dramaturgická volba skutečně trefná (a značně nekorektní) i z jiných důvodů. Rameauova Platée si totiž nedělá legraci jen z jedné víly-ošklivky, nýbrž také ze samotné „posvátné“ společenské instituce: z chorobně žárlivých manželek a ovšem i z bázlivých, a proto velmi vynalézavých manželů, jimž se nejrůznější partnerské trable nevyhýbají, ani když jsou sami olympskými
bohy…

Režisérská dvojice SKUTR, která stojí za naší inscenací, se inspirovala jednak zmíněnou okolností, že se světová premiéra Rameauovy Platée odehrála na svatbě, ale také alegorickým prologem k této opeře, v němž se z vína zrodí Komedie…

Přijďte se tedy podívat, co všechno se může na jedné „barokní“ svatbě stát.

O inscenaci
Collegium Vocale 1704
Orchestr Státní opery
Balet Opery Národního divadla

Komedii o šeredné nymfě, která si nechá namluvit, že ji miluje sám nejvyšší bůh Jupiter, si v roce 1745 vybral spolu se dvěma jinými operami francouzský panovník Ludvík XV. k oslavám sňatku svého syna se španělskou infantkou Marií Teresou, o níž se proslýchá, že prý příliš krásy nepobrala. O tom, zda měla být volba Rameauovy Platée záměrně jakýmsi poťouchlým žertem budoucího infantčina tchána, se můžeme jen dohadovat. Pokud tomu tak bylo, pak byla králova dramaturgická volba skutečně trefná (a značně nekorektní) i z jiných důvodů. Rameauova Platée si totiž nedělá legraci jen z jedné víly-ošklivky, nýbrž také ze samotné „posvátné“ společenské instituce: z chorobně žárlivých manželek a ovšem i z bázlivých, a proto velmi vynalézavých manželů, jimž se nejrůznější partnerské trable nevyhýbají, ani když jsou sami olympskými
bohy…

Režisérská dvojice SKUTR, která stojí za naší inscenací, se inspirovala jednak zmíněnou okolností, že se světová premiéra Rameauovy Platée odehrála na svatbě, ale také alegorickým prologem k této opeře, v němž se z vína zrodí Komedie…

Přijďte se tedy podívat, co všechno se může na jedné „barokní“ svatbě stát.

• Musikalische Leitung Anna Skryleva
• Inszenierung Lindy Hume
• Choreografie Friedrich Bührer
• Bühne, Kostüme Dan Potra
• Licht Matthew Marshall
• Dramaturgie Elisabeth Kühne
• Choreinstudierung Alexander Stessin
• Angelina Yajie Zhang
• Clorinda Olga Jelínková
• Tisbe Sandra Janke
• Don Ramiro Patrick Kabongo
• Dandini Jonathan Michie
• Don Magnifico Yorck Felix Speer
• Alidoro Sejong Chang
• Chor Herren des Opernchores
• Orchester Gewandhausorchester